PO 50 LETECH V TŘEBONI OPĚT MUZEUM
Město Třeboň vyslyšelo nářky místních občanů a poskytlo pro muzejní účely celé první patro radniční budovy na náměstí včetně místnosti ve věži. Město Třeboň uzavřelo se Spolkem přátel Třeboně smlouvu o spolupráci, v níž se Město Třeboň zavázalo bezplatně poskytnout prostory včetně úhrady energií a Spolek přátel Třeboně převzal péči o zřízení muzea, péči o jeho sbírky a veškerou činnost s tím související. Před vypůjčením prostor spolkem Město Třeboň provedlo stavební úpravy tak, aby bylo možné expozici nainstalovat.
Hlavní náplní činnosti Spolku přátel Třeboně je rozšiřování povědomí veřejnosti o životě v Třeboni v historických souvislostech i v současnosti, zachování historických hodnot a tradic. Již od svého založení v roce 2001 inicioval spolek obnovení muzea v Třeboni, které tu zaniklo v roce 1960. Muzeum v Třeboni bývalo od roku 1910. Za padesát let své existence změnilo několikrát místo. Nemělo ani stálého pracovníka. Za protektorátu byly exponáty zabaleny do beden a po válce jen částečně vystaveny v budově vedle Jindřichohradecké brány. Po zrušení třeboňského okresu v roce 1960 skončilo ve městě i muzeum. Exponáty byly zabaleny do beden a umístěny v rožmberské baště pod hrází Rožmberka, částečně na půdě zámku a zbytek v šatlavě na radnici. V meziválečném období bylo muzeum na náměstí v prvním patře tzv. staré radnice. A právě sem se opět vrací.
Z původních sbírkových předmětů, jejichž seznam byl pořízen v roce 1973 se do dnešních dnů nezachovalo vůbec nic. Spolek stál před těžkým úkolem, jak muzejní expozici vytvořit, když nejsou exponáty ani peníze na zařízení, jen krásné a atraktivní prostory. Odvážně tedy požádal o peněžní příspěvek Jihočeský kraj. A byl úspěšný. Spolku na jaře letošního roku přidělil kraj příspěvek 70 tisíc na nejnutnější výdaje.
A jak bude vypadat expozice? Základem rodícího se muzea bude galerie obrazů Františka Líbala, Františka Volfa a Jana Kojana. Pro ni byl vybrán prostřední velký sál se sloupem. V místnostech věže bude instalace obrazů Zmizelé Třeboně. Vstupní místnost bude využívána pro výstavy k aktuálním výročím Třeboně. Letos je to kulaté výročí založení Pěslavu (1863), obce Baráčníků (1933), hasičského sboru (1873), otevření Bertiných lázní (1883), Divadla J.K. Tyla (1833) a založení zdejšího gymnázia (1868). Muzeum teprve začíná nesmělými krůčky. Postupně bude rozšiřovat svoje výstavní prostory v místnostech do dvora. Plánujeme expozici školní třídy. Také bude záležet na tom, jaké předměty se podaří do rodícího se muzea shromáždit a na podnětech a nápadech občanů. Samozřejmě také na penězích a sponzorských darech. Vždyť je to muzeum nás všech!
Zahájení obnoveného provozu muzea v Třeboni 28. června 2008
MUZEUM A GALERIE
V roce 2009 pokračoval v úspěšně započaté práci v péči o muzeum. Díky tomu, že se spolku podařilo získat granty z Jihočeského kraje a grant MZ pro rozvoj venkova, byla upravena a rozšířena expozice muzea. Především byl vydán katalog obrazů galerie s obrazy Jana Kojana, Františka Líbala a Františka Volfa. Expozice byla rozšířena o dvě místnosti. V jedné místnosti je Stará škola s lavicemi ze zrušené školy ve Staré Hlíně. Stěny zdobí staré obrazy z téže školy. Expozici doplňuje krucifix zapůjčený děkanským úřadem v Třeboni, velké počitadlo ze školy Břilicích, školní kamna a školní zvon od soukromého majitele pana Holického z Dunajovic, kostra člověka ze sbírky zdejšího gymnázia, obrazy a drobnosti od dalších dárců. Druhá místnost je věnovaná odkazu středověké Třeboně současnosti. Jsou zde kopie obrazů Mistra třeboňského oltáře, kopie plastiky Třeboňské madony a originály dalších obrazů a plastik z místních kaplí, v nichž byly nahrazeny kopiemi. Jedná se o plastiku sv. Víta, anděla z Mariánského sousoší na náměstí, krucifix ze sochy sv. Jana Nepomuckého na mostě před Novohradskou bránou, obraz sv. Barbory z kaple na předměstí a obraz sv. Jiljí zapůjčený NPÚ v Č. Budějovicích. Památkový ústav zapůjčil také 24 střeleckých terčů zdejších ostrostřelců z let 1796 – 1850, věžní hodiny z budovy staré radnice a kopii náhrobku Rožmberků, jehož originál je ve vyšebrodském klášteře. Spolek mohl pro muzeum vydat tiskem propagační materiál, dále vybavit studovnu nábytkem, počítačem a multifunkční barevnou tiskárnou se skenerem a kopírkou.
V hlavní turistické sezóně členové spolku připravili dvě výstavy v muzeu. V červnu až srpnu to byla výstava Historie českého národa v obrazech. Unikátní soubor 120 pohledů s obrazy českých malířů 19. století zachycující slavné události v českých dějinách vydal Václav Krátkoruký v roce 1925. Pohledy zapůjčil sběratel Jaroslav Rybák z Milevska. V září a říjnu proběhla v muzeu výstava Dvacáté výročí listopadu nejen v Třeboni. Třeboňský oblastní a jindřichohradecký okresní archiv zapůjčil originály dokumentů třeboňského Občanského fóra a fotografie z listopadové manifestace. V říjnu byla ve výstavním sále muzea Výstava neziskových organizací ve spolupráci s rakouskými neziskovými organizacemi..
Hlavní turistická sezóna byla v muzeu úspěšná. Expozici shlédlo 1200 návštěvníků.
MUZEUM V ROCE 2010
Spolek přátel Třeboně působí již desátou sezónu. Od roku 2008 pečuje o obnovené muzeum a galerii v Třeboni, která má svoji expozici v prvním poschodí původní radnice na Masarykově náměstí. Provoz muzea byl možný díky tomu, že se spolku podařilo získat granty z Jihočeského kraje a grant MZ pro rozvoj venkova. Muzeum využívá také bezplatného pronájmu městem, které hradí také veškerá vydání za energie související s budovou.
V letošním roce se podařilo dohledat v Jihočeském muzeu několik exponátů z bývalého třeboňského muzea, a tak byla zpřístupněna místnost ve věži s tématem Měšťanská společnost v 19. století. Nábytek, obrazy a hodiny přispěly k atraktivnosti expozice. Z majetku farního úřadu v Třeboni bylo dlouhodobě zapůjčeno několik kompletních ornátů z bývalého třeboňského kláštera. Ornáty barevně dokumentují celý liturgický rok. Nejvzácnější je dalmatika ještě z období před zrušením kláštera v roce 1785.
Kromě trvalé expozice, kterou Spolek přátel Třeboně průběžně rozšiřuje, pořádá v muzeu také různé výstavy. V roce 2010 připravil na červen a červenec výstavu Schwarzenbergové – králové jižních Čech. Sběratel Jaroslav Rybák tu předvedl svoji sbírku portrétů rodinných příslušníků, vyobrazení jejich sídel, rodokmeny a dokumenty. Výstava byla doplněna o předměty ze zámku Třeboň a Hluboká. Vidět bylo možné porcelán a sklo s rodovým erbem, originál kliky hlavního vchodu na Hlubokou apod. V srpnu až říjnu probíhala ve výstavním prostoru muzea výstava akvarelů a grafiky architekta Jana Novotného z Prahy, který však prožil mládí v Třeboni a stále se sem vrací do svého domku se zahradou. Jeho oblíbenými tématy jsou půvabné třeboňské dvorky a zákoutí, které v denním spěchu unikají pozornosti. Výstava měla velký ohlas. Řada návštěvníků byla zklamaná, že kresby byly neprodejné. Celou sezónu byla v muzeu také výstava fotografií chátrajících seníků s provokativním názvem „Třeboňské seníky žalují - přežijí rok 2022?“ Tato výstava snad také přispěla k tomu, že s umisťováním replik seníků na třeboňských Mokrých lukách se začalo již na podzim 2010.
O vánocích proběhla v muzeu již tradiční vánoční výstava betlémů a vánočních stromků. Oživením vánoční atmosféry v muzeu byla přednáška dr. Jiřiny Langhamerové, naší přední etnografky, o vánočních a adventních zvycích v jižních Čechách. Typické postavy adventu a vánoc v kostýmech předvedli členové ochotnického spolku Kajetán.